Jedna z nejčastějších otázek začínajících podnikatelek je:

„Co když podnikání rozjedu, ale první rok skoro nic nevydělám?“

A upřímně? Je to úplně běžná situace. Spousta lidí má pocit, že když není zisk, nemusí řešit podání daňového přiznání nebo přehledy na zdravotní pojišťovnu a OSSZ. Jenže v praxi to tak jednoduché být nemusí.

Pojďme si srozumitelně vysvětlit, co obvykle řešit musíte — i když jsou příjmy nízké nebo zatím žádné.

Musím podat daňové přiznání?

Základní pravidlo upravuje § 38g zákona o daních z příjmů. Ten říká, že daňové přiznání podává ten, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhnou 50 000 Kč (mimo příjmů osvobozených od daně nebo zdaněných srážkovou daní). Povinnost ale může vzniknout i v dalších situacích — například při vykázání daňové ztráty.

A právě tady vzniká často zmatek.

Mnoho lidí si totiž myslí: „Když nemám zisk, nemusím nic podávat.“ Jenže zákon neřeší jen samotný zisk, ale hlavně:

• výši příjmů
• typ příjmů
• celkovou situaci podnikatelky

Pozor: příjem ≠ zisk

Příjem jsou peníze, které vám přijdou na účet (tedy hodnota vystavených faktur). Zisk je to, co zbyde po odečtení výdajů. A zákon sleduje příjmy, ne zisk.

Příklad:

Vystavíte faktury za 80 000 Kč, ale zároveň máte výdaje 80 000 Kč. Zisk je 0 Kč. Přesto vaše příjmy přesáhly 50 000 Kč, a povinnost podat daňové přiznání tak pravděpodobně vznikne.

Kdy povinnost podat daňové přiznání typicky nevzniká?

• když máte velmi nízké příjmy (do 50 000 Kč)
• nevykazujete daňovou ztrátu
• a nenastala žádná jiná situace, která povinnost zakládá

Každá situace je ale trochu jiná — proto je vždy dobré si svůj případ ověřit.

Doporučuji ovšem podat alespoň čestné prohlášení na příslušný finanční úřad.

A co zdravotní pojišťovna a OSSZ?

Tady bývá překvapení nejčastější.

Přehled o příjmech a výdajích musí podat každá OSVČ, která alespoň po část roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost — a to bez ohledu na výši příjmů nebo výsledek hospodaření. Platí to tedy i tehdy, když:

• skoro nic nevyděláte
• nebo máte nulový zisk

A právě na to začínající podnikatelé nejčastěji zapomínají.

Co když podnikám při rodičovské nebo při zaměstnání?

Pokud podnikáte:

• při zaměstnání
• na rodičovské
• při studiu
• nebo v důchodu

…může být vaše podnikání považováno za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. A to má velký vliv například na:

• minimální zálohy na pojistné
• sociální pojištění
• zdravotní pojištění

V některých případech tak první rok nemusíte platit zálohy na sociální pojištění vůbec (pokud váš zisk nepřekročí rozhodnou částku stanovenou pro daný rok).

Nejčastější chyba začátečníků

Největší problém většinou není samotná daň, ale tento myšlenkový zkrat:

„Myslela jsem, že když jsem skoro nic nevydělala, nemusím nic řešit.“

Kvůli tomu pak vznikají:

• zbytečné pokuty a penále
• nedoplatky na pojistném
• chaos v administrativě
• stres z dopisů z úřadů

Co doporučuji na začátku podnikání

I když máte zatím nízké příjmy, vyplatí se od začátku:

• ukládat si doklady a účtenky
• evidovat faktury
• oddělovat soukromé a podnikatelské platby
• a raději si včas ověřit, co se vás konkrétně týká

Často stačí krátká konzultace a člověk má konečně klid.

Začátky podnikání bývají plné nejasností — a je úplně normální, že si člověk není jistý, co všechno musí řešit. Každá situace může být trochu jiná, zvlášť pokud podnikáte při zaměstnání, jste na rodičovské, nebo podnikání teprve rozjíždíte.

Pokud si nejste jisté, ráda vám pomohu zorientovat se v prvních povinnostech podnikání srozumitelně a bez zbytečného stresu.